Čínská astrologie

Detailně to vypadá takto: Od 23 do 0.59 hod. vládne Krysa, od l do 2.59 hod. Buvol, od 3
do 4.59 hod. Tygr, od 5 do 6.59 hod. Zajíc, od 7 do 8.59 hod. Drak, od 9 do 10.59 hod. Had,
od 11 do 12.59 hod. Kůň, od 13 do 14.59 hod. Koza, od 15 do 16.59 hod. Opice, od 17 do
18.59 hod. Kohout, od 19 do 20.59 hod. Pes a konečně od 21 do 22.59 hod. Vepř.
Zahrajte si s námi! Řekněme, že jste se narodili 14. 5. 1931 v 11.42 dopoledne. Podle
čínského horoskopu jste přišli na svět v roce Kozy a nesete povahové rysy, popsané
v kapitole "Způsobná Koza". Podle astrologie užívané u nás jste se však narodili ve
znamení Býka, máte proto určitě i povahové rysy tohoto znamení, jež se dozvíte rovněž
v kapitole o Koze. Nyní omezte svůj povahový obraz opět na čínský horoskop:
Dvouhodina vašeho narození byla ve znamení Koně. Můžete tedy u sebe pozorovat,
i když velice povrchně, něco z rysů lidí narozených ve znamení Koně. Tak v jistém
smyslu doplníte obraz svých vlastností. Je to jen hra? Číňané tuto tzv. hru vyvinuli
během 5000 let k dokonalosti. Jejich věštecké umění bylo v průběhu staletí zdokonaleno
s vědeckou akribií, a proto čínští astrologové dnes dovedou díky četným příručkám
předpovědět osud člověka s pravděpodobností hraničící takřka s jistotou, přičemž - a
tím se opět vracíme k naší knížce - uplatňují ve svých horoskopech jako generální linii
pro jednotlivá znamení zvěrokruhu i to, co jsme popsali v poslední kapitole v rámci tzv.
věčného horoskopu.
Ať už tomu věříte, nebo ne - je zajímavé a zábavné získat přehled o čínské astrologii.
A leckdo, kdo dosud takovýmto "pověrám" skepticky oponoval, po přečtení této knížky
snad dokonce připustí, že mezi lidmi, kteří se narodili v jednom zvířecím znamení,
přece jen existuje podivná podoba povah.
Tato knížka chce pobavit, ale také trochu přimět k zamyšlení. Nic víc a nic míň.

Malý úvod do čínské astrologie

Čínská astrologie je stará 5000 let, je to věštecké umění, které vykládá povahu a osud
lidí nikoli jako u nás podle měsíců, nýbrž podle lunárních let, jež se časem přizpůsobila
našim létům slunečním.
Jednotlivým létům dává jméno dvanáct zvířecích znamení. Podle pověsti k sobě Buddha
jednoho dne zavolal zvířata, ale okamžitě jich k němu přišlo jen dvanáct: první krysa,
pak buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes a jako poslední vepř.
Každému zvířeti daroval jeden rok, jemuž mělo vtisknout svůj charakter. Tak prý vznikl
dvanáctiletý rytmus čínské astrologie. Je udivující, jak často mívají lidé narození v
jednom roce podobné povahové rysy. Proč by tedy teze čínských astrologů, že se totiž
jednou za dvanáct let rodí podobný typ lidí, nemohla být správná? Legenda o vzniku
dvanácti zvířecích znamení zní sice fantasticky, její pravdivost se však dá ověřit z dějin
staré čínské astrologie. Než se totiž ustálil počet dvanácti, existovalo dvacet sedm
obrazů měsíčního zvěrokruhu, které opět vznikly z třiceti šesti obrazů generálů
hvězdných vojsk, z nichž každému bylo podle pojetí čínských věštců přiřazeno po
jednom zvířeti. Teprve když se měsíční rok - začíná mezi polovinou ledna a polovinou
února -přizpůsobil roku slunečnímu, vyvinulo se z dvaceti sedmi měsíčních znamení
dvanáct zvířecích znamení, o nichž se pojednává v této knížce.
Tak zcela jednoduše však čínští astrologové horoskopy nevypočítávají. Do svých výpočtů
sice zahrnují teze o dobrých a špatných letech jednotlivých lidských typů z čínského
zvěrokruhu (viz Věčný čínský horoskop na konci této knížky), mají však také k dispozici
ještě přesnější faktory interpretace. Je to pět živlů - voda, kov, oheň, dřevo a země, jež
v tomto pořadí patří k planetám Merkuru, Venuši, Marsu, Jupiteru a Saturnu. Ty mají vliv
na osud jednotlivce právě tak jako deset nebeských znamení, jež vyplývají z jangu,
Slunce, a jingu, Měsíce, ale také z pozorování konstelací hvězd. Dvoutýdny a
dvouhodiny narození konečně uzavírají kruh tak, jak je to obvyklé u západní astrologie
vycházející z postavení planet a z ascendentů v hodině narození.
To vše dovedou čínští hvězdopravci a věštci vyzvědět z objemných příruček. Čtenáře
této knížky to může mást; proto uvádíme vedle platného povahového obrazu osob
narozených v jednotlivých dvanácti čínských zvířecích znameních i kombinaci s
hvězdnými znameními, jež jsou běžná u nás, od Berana až po Ryby. Tento obraz by se
mohl ještě zpřesnit, kdyby se přibrala dvouhodina narození používaná v čínské
astrologii. Podle názoru čínských astrologů totiž záleží u jednotlivého člověka na tom,
ve které dvouhodině dne se narodil. A tyto dvouhodiny jsou opět přiřazeny zvířecímu
symbolu.

Hrozí nám z Marsu nebezpečí?

Jak jsme viděli, profesor Sagan není tak kategorický a nebezpečí nevylučuje. Jaké argumenty má pro to, že by se na Marsu mohla skrývat hrozba? Především připomíná, že pokusy prováděné sondami Viking s cílem najít na Marsu stopy života nedopadly ve skutečnosti tak jednoznačně. Materiál této planety totiž vykazoval nějakou reakci a podle prof. Sagana tyto výsledky nejsou dodnes uspokojivě vysvětleny. NASA by prý na to měla poskytnout víc peněz. V posledním bodě s ním souhlasí dr. Norman Horowitz, profesor biologie z kalifornského technologického institutu, ale zato má úplně opačný názor na výsledky sond Viking. Tvrdí, že tyto sondy nenalezly život, ale objevily chemicky reaktivní Mars. Všechno se prý dá vysvětlit chemickými reakcemi, které jsou v podmínkách této planety vysoce pravděpodobné. Tím však nechce tvrdit, že by na Marsu nemohl být vůbec žádný život.
A další argumenty profesora Sagana? Je jich hned několik. Především připomíná, že to, co platí pro povrch Marsu, nemusí platit už třeba metr pod povrchem, kam neproniká ultrafialové záření. Kromě toho, před čtyřmi miliardami let, když vznikal život na Zemi, panovaly i na Marsu neporovnatelně příznivější podmínky než dnes. Hlavně tam zřejmě byla voda. A konečně, kdyby byla pravda, že se život na Mars ze Země, což je také jedna z hypotéz, pak by se dala očekávat podobnost jeho forem na obou planetách, což současně znamená, že by mikroorganizmy z Marsu mohly být patogenní pro pozemské tvory.
Podpory se profesoru Saganovi dostalo od tří vědců. dr. C. P. McKay a dr. P. J. Boston reprezentují v této trojici NASA, dr. M. Ivanov pak Ruskou Akademii věd. Vyslechněme si jejich názory. O meteoritu Shergotty se dnes soudí, že opravdu pochází z Marsu, přičemž analýza tohoto objektu svědčí o tom, že před 200 až 400 miliony roky proudila po povrchu této planety láva. Uvedení vědci soudí, že není pravděpodobné, že by byl Mars vulkanicky aktivní čtyři miliardy let a přestal být v posledních dvou stech milionech let. Nicméně je pravda, že zatím nebyla na této planetě pozorována sopečná činnost. Pokud má pravdu americko-ruský tým, pak pod povrchem Marsu mohou být oblasti, kde je voda dostatečně teplá, aby se v ní udržoval život. Připomínají, že není rozhodující, že tam není světlo. I na Zemi žijí na mořském dně bakterie, jejichž životní pochody zajišťuje oxidace sirovodíku (H2S), k níž využívají kyslík rozpuštěný v mořské vodě.
Ovšem v atmosféře Marsu není dost kyslíku, takže takhle by to nešlo. Jsou však známy i jiné druhy bakterií, například methanogenní, získávající energii nezbytnou k životu reakcí vodíku a oxidu uhličitého na methan a vodu. Nepotřebují tedy světlo a kyslík. Takový scénář by byl pod povrchem Marsu možný. A trio vědců zastává názor, že z hlediska zavlečení takových mikroorganizmů na Zem tu nebezpečí je.
Jak je vidět, názor vědců na možnou hrozbu mimozemských mikroorganizmů není dnes vůbec jednoznačný. Na domněnku, že by se takové mikroorganizmy natolik lišily od pozemských forem života, že by je nemohly nijak ohrozit, odpovídá profesor Bagby, že by se ony mimozemské mohly po příchodu na Zem postupně přizpůsobovat a teprve dodatečně stát patogenní. Ani tato možnost se asi nedá beze všeho odmítnout. Američané a Rusové dnes pracují na výpravě k Marsu a není pochyb o tom, že jednou lidé vstoupí na tuto planetu. Dřív než se tak stane, však poputují na Zem vzorky z Marsu a už tehdy musí být jasno, co dělat. Profesor Sagan doporučuje největší opatrnost ještě z jednoho důvodu: "při prvním návratu vzorků z Marsu je třeba předpokládat technologické i lidské chyby".
V. Karpenko
Snímků zobrazujících povrch Marsu vyslaly sondy Viking tisíce. Na možnost života tato nehostinná pustina nevypadá, ale co se skrývá pod povrchem "rudé planety"?

Mars

Hrozí nám z Marsu nebezpečí?
Ve čtvrtek 24. července 1969 v 16 hodin 44 minuty 57 vteřin světového času byla kabina Apollo 11 s prvními lidskými návštěvníky Měsíce asi tři tisíce metrů nad zemským povrchem a do přistání zbývalo necelých pět minut. Právě v tuto chvíli, přesně podle programu, byl aktivován ventilační systém kabiny. Profesor John R. Bagby, mikrobiolog, jenž byl významným členem komise, která vypracovala předpisy, jak si počínat, aby nebyly na Zem zavlečeny mimozemské mikroorganizmy, se dnes vrací k tomuto okamžiku přistání kriticky - otevřením ventilu mohlo dojít ke kontaminaci zemské atmosféry cizími organizmy. Nestalo se tak, protože na Měsíci opravdu žádné nejsou. Nicméně zůstává faktem, že v tu chvíli vlastně nebyly dodrženy přísné bezpečnostní předpisy. Prof. Bagby vzpomíná, že i když byly vypracovány velmi podrobně, spěch, s nímž se start výpravy připravoval, vedl k tomu, že nebývaly pokaždé přesně dodrženy, a jak patrno, nedostatky se vloudily i do programu letu. Stále víc se však blíží let na Mars. Nemůže odtud hrozit nebezpečí? V případě rudé planety si už vědci nejsou tak jisti, že je úplně mrtvá, a diskuse o tom, jak si počínat s materiálem, který odtud dostaneme, nabývají na intenzitě.
Vedoucí oddělení kosmické vědy americké NASA dr. Donald L. De Vincenzi se touto problematikou zabývá už řadu let. Připomíná, že pokud jde o mikroorganizmy, a prakticky jen ty přicházejí v úvahu, stojí vědci před dvěma problémy. Za prvé nesmějí být žádné mikroorganizmy zavlečeny ze Země na Mars nebo samozřejmě kamkoli jinam, kam se výpravy vydají. Za druhé se musí zabránit domu, aby se naopak zpět na Zem dostaly mikroorganizmy z jiného vesmírného tělesa. Podle něj by se mohly stát na naší planetě hrozbou. Jak za chvíli uvidíme, nezastávají takový názor všichni vědci.
Obavy, které se objevily už v šedesátých letech, jsou dnes zakotveny v instrukcích NASA o planetárním zabezpečení: "Způsob provádění vědeckého výzkumu možných mimozemských forem života, jejich předchůdců a pozůstatků je nesmí vystavit žádnému nebezpečí. Současně musí být i Země chráněna před potenciálním nebezpečím z mimozemské hmoty přinesené kosmickou lodí vracející se z jiné planety."
Podívejme se teď, jak se na možnou hrozbu mikroorganizmů z Marsu dívá muž nad jiné povolaný - dr. Carl Sagan, profesor astronomie a kosmických věd Cornellovy univerzity. Tento vědec poukazuje na to, že jako obvykle existují argumenty pro i proti. Nejdřív tedy, co podle něj svědčí proti nebezpečí z Marsu? Především to, že dvě americké kosmické soudy Viking, které na této planetě přistály roku 1976, tam nenašly žádný život, a že podmínky na této planetě jsou dnes z hlediska života nehostinné. Za druhé, některé meteority, které dopadly na Zem, jsou zřejmě materiál vyražený z povrchu Marsu dopadem jiného tělesa. V těchto meteoritech, které nebyly na své dráze vystaveny vysoké tepelné zátěži, se však nenašly žádné stopy života. Profesor Sagan také soudí, že případné mikroorganizmy z Marsu by byly do té míry odlišné svou biologickou podstatou, že by nebyly patogenní pro pozemské organizmy.
V posledním bodě má podporu dr. Thomase H. Jukese, profesora biofyziky z kalifornské univerzity. Tento vědec napsal, že "obrovská vzdálenost mezi Zemí a Marsem naznačuje, že by měl (život na Marsu) svůj původ oddělený od pozemského života. Genetický kód je produkt vývoje na Zemi. Není důvod předpokládat, že by organizmy na Marsu používaly stejné aminokyseliny a stejný genetický kód jako pozemské". Profesor Jukes se proto domnívá, že případné mikroorganizmy z Marsu lze dnes v laboratoři odhalit a včas zneškodnit, ale hlavně, vývojové rozdíly mezi nimi a organizmy na Zemi vylučují podle něj jakoukoli možnost vzniku onemocnění. Takže "není žádné oprávnění k tomu, aby se peníze utrácely na karanténu vzorků z Marsu, aby se chránila Země. Prostředky na kosmický výzkum jsou dost malé a neměly by se vydávat na zbytečné aktivity."

Čtvrtý dům: aktivní - rodící, klíčový význam: zakládat, zkouška stability Cyklický význam: Jedinec v sobě integruje část prostředí, které ve třetím domě propátral, aby vytvořil bezpečnou základnu pro své další operace. Jedincova osobnost dostává konkrétní rysy. K integraci osobnosti dochází v jasně vymezeném prostoru nebo v přesně určené aktivitě. Tento dům se vztahuje i na toho z rodičů, který zajišťuje bezpečí, a tak i vnitřní jistotu. Většinou to bývá matka, někdy to však může být otec. Zkušenosti s formováním centra aktivity pro osobní integraci a zajištění vnitřního pocitu bezpečí, budování bezpečných základů osobnosti. Planeta, která stojí ve čtvrtém domu poblíž imma coeli může svojí funkcí výrazně ovlivnit proces integrace osobnosti, podobně i znamení zvěrokruhu, které v immu coeli leží.
Pátý dům: reaktivní - soustřeďující, klíčový význam: uvolnit se, zkouška ryzosti Cyklický význam: I když jedinec nabyl v předchozím domu pocitu bezpečí, potřebuje získat větší sebejistotu tím, že své aktivity znovu rozšiřuje, vyráží mezi lidi, navazuje společenské vztahy a projevuje své emoce. Tvůrčími schopnostmi, ať už uměleckými nebo rozmnožovacími, vyjadřuje navenek svoji vitalitu, staví na odiv některé své dosud nabyté zkušenosti a zážitky. V tomto domě se učíme projevovat se jako tvořivá osobnost.
Šestý dům: výsledný - rozptylující, klíčové slovo: zlepšovat, zkouška utrpením Cyklický význam: Jedinec je už natolik sebejistý, že se dokáže zabývat i svými nedostatky. Než vstoupí v příštím domě do kolektivu, musí se podrobit introspekci, analýze, sebekritice, polepšit se, změnit se, omezit se, naučit se zacházet se svými nedostatky. Zkušenost s řešením osobních konfliktů, střetů s druhými lidmi, případně i s vlastním tělem - s neduhy a problémy, které vznikly jako důsledek přehnaného projevování se v předchozím domě. Učení se z osobních krizí.
Sedmý dům: aktivní - rodící, klíčový význam: souviset, zkouška vzájemnosti Cyklický význam: Introspekce přivedla jedince na práh mezi subjektivním a objektivním přístupem k mezilidským vztahům, přechod k aktivní a uvědomělejší účasti na těchto vztazích. Vstup do společenské sféry vztahů, které jsou sankcionovány smlouvou, zákonem. Lidské příbuzenství, směna myšlenek, substancí, energií. Zkušenost vztahu já- ty, nikdy však sami. Planeta v sedmém domě poblíž descendentu může výrazně poznamenat jedincovy představy o smyslu vztahů. Znamení zvěrokruhu, které leží v descendentu ukazuje, s jakými lidmi bychom se měli vzájemně doplňovat, abychom byli kompletní.
Osmý dům: reaktivní - soustřeďující, klíčový význam: obnovovat, zkouška zodpovědnosti Cyklický význam: Další expanze v oblasti mezilidských vztahů, touha identifikovat se s větším celkem, výměňovat si s ním životní energie, ale přitom si zachovat vlastní individualitu, nerozpustit se v druhých, ale překročit společně vlastní individuální omezení. Výměna, regenerace a transmutace životních energií. Proto tedy nejen sex, ale i společenské rituály a rituály přechodové.
Devátý dům: výsledný - rozptylující, klíčový význam: chápat, zkouška smyslu Cyklický význam: Další expanze vědomí, začínáme si uvědomovat složitost a vzájemnou souhru vztahů, hledáme jejich smysl. Po prožitku přechodu v osmém domu se začíná vynořovat abstraktní, filosofické, tedy sváteční myšlení. Vědomí se rozlévá do netušených dálek, odkud se, poučeno, vrací zpět, aby nalezlo, pochopilo smysl existence. Přitom je nutné řešit problémy spojené s přehnanou expanzí.
Desátý dům: aktivní - rodící, klíčový význam: dosáhnout, zkouška postavením Cyklický význam: Návrat z dálek k aktivní účasti na záležitostech vnějšího světa, převzetí zodpovědnosti a snaha dosáhnout společenské, nebo duchovní identity. Upevnění vztahů a budování základny pro aktivity ve společnosti, účast na společenském životě, politická moc. Duchovní moci je dosaženo sublimací mocenských snah. Tento dům se vztahuje i na toho z rodičů, který zajišťuje jedincovo postavení ve světě a pocit bezpečí v něm. Většinou to bývá otec. Pokud v desátém domu poblíž media coeli leží planeta, pak její funkce by se měla projevit při objevování a dosažení jedincovy společenské, nebo duchovní identity.
Jedenáctý dům: reaktivní - soustřeďující, klíčové slovo: přeměnit, zkouška nespokojeností Cyklický význam: Jedinec se stal společenskou, politickou bytostí. Život ve společnosti se pro něho stává natolik důležitým, že se mnohdy vzdává své identity a plně se ztotožňuje s mocenskou skupinou. Dochází ke skupinové integraci. Analogický proces se odehrává i na transpersonální úrovni. Tyto zkušenosti by však měly vést k politickým a společenským reformám, k hledání nových výrazů, hledání nových idejí, mnohdy však přichází zklamání a následují snahy uniknout.
Dvanáctý dům: výsledný - rozptylující, klíčové slovo: překročit, zkouška uzavřením Cyklický význam: Jedinec se dostává do střetu se setrvačností a nehybností společnosti, je přesycen hojností a shledává ji prázdnou, odpoutává od společenství, řeší své vnitřní konflikty i konflikty se společností, díky těmto zkušenostem se stává nezávislým. V této poslední fázi vybírá a hromadí ty nejdůležitější pozitivní i negativní zkušenosti celého cyklu, aby je jako semena budoucnosti přenesl do cyklu dalšího. Proces transformace. Vědomí toho, že vše, co se děje, v každém okamžiku spojuje minulost s budoucností, potencialitu s aktualitou, že lze vždycky začít znovu. Osobní, společenské i kolektivní nevědomí, přerození nebo znovuzrození, sebeobětování nebo osvobození.