Mars

Hrozí nám z Marsu nebezpečí?
Ve čtvrtek 24. července 1969 v 16 hodin 44 minuty 57 vteřin světového času byla kabina Apollo 11 s prvními lidskými návštěvníky Měsíce asi tři tisíce metrů nad zemským povrchem a do přistání zbývalo necelých pět minut. Právě v tuto chvíli, přesně podle programu, byl aktivován ventilační systém kabiny. Profesor John R. Bagby, mikrobiolog, jenž byl významným členem komise, která vypracovala předpisy, jak si počínat, aby nebyly na Zem zavlečeny mimozemské mikroorganizmy, se dnes vrací k tomuto okamžiku přistání kriticky - otevřením ventilu mohlo dojít ke kontaminaci zemské atmosféry cizími organizmy. Nestalo se tak, protože na Měsíci opravdu žádné nejsou. Nicméně zůstává faktem, že v tu chvíli vlastně nebyly dodrženy přísné bezpečnostní předpisy. Prof. Bagby vzpomíná, že i když byly vypracovány velmi podrobně, spěch, s nímž se start výpravy připravoval, vedl k tomu, že nebývaly pokaždé přesně dodrženy, a jak patrno, nedostatky se vloudily i do programu letu. Stále víc se však blíží let na Mars. Nemůže odtud hrozit nebezpečí? V případě rudé planety si už vědci nejsou tak jisti, že je úplně mrtvá, a diskuse o tom, jak si počínat s materiálem, který odtud dostaneme, nabývají na intenzitě.
Vedoucí oddělení kosmické vědy americké NASA dr. Donald L. De Vincenzi se touto problematikou zabývá už řadu let. Připomíná, že pokud jde o mikroorganizmy, a prakticky jen ty přicházejí v úvahu, stojí vědci před dvěma problémy. Za prvé nesmějí být žádné mikroorganizmy zavlečeny ze Země na Mars nebo samozřejmě kamkoli jinam, kam se výpravy vydají. Za druhé se musí zabránit domu, aby se naopak zpět na Zem dostaly mikroorganizmy z jiného vesmírného tělesa. Podle něj by se mohly stát na naší planetě hrozbou. Jak za chvíli uvidíme, nezastávají takový názor všichni vědci.
Obavy, které se objevily už v šedesátých letech, jsou dnes zakotveny v instrukcích NASA o planetárním zabezpečení: "Způsob provádění vědeckého výzkumu možných mimozemských forem života, jejich předchůdců a pozůstatků je nesmí vystavit žádnému nebezpečí. Současně musí být i Země chráněna před potenciálním nebezpečím z mimozemské hmoty přinesené kosmickou lodí vracející se z jiné planety."
Podívejme se teď, jak se na možnou hrozbu mikroorganizmů z Marsu dívá muž nad jiné povolaný - dr. Carl Sagan, profesor astronomie a kosmických věd Cornellovy univerzity. Tento vědec poukazuje na to, že jako obvykle existují argumenty pro i proti. Nejdřív tedy, co podle něj svědčí proti nebezpečí z Marsu? Především to, že dvě americké kosmické soudy Viking, které na této planetě přistály roku 1976, tam nenašly žádný život, a že podmínky na této planetě jsou dnes z hlediska života nehostinné. Za druhé, některé meteority, které dopadly na Zem, jsou zřejmě materiál vyražený z povrchu Marsu dopadem jiného tělesa. V těchto meteoritech, které nebyly na své dráze vystaveny vysoké tepelné zátěži, se však nenašly žádné stopy života. Profesor Sagan také soudí, že případné mikroorganizmy z Marsu by byly do té míry odlišné svou biologickou podstatou, že by nebyly patogenní pro pozemské organizmy.
V posledním bodě má podporu dr. Thomase H. Jukese, profesora biofyziky z kalifornské univerzity. Tento vědec napsal, že "obrovská vzdálenost mezi Zemí a Marsem naznačuje, že by měl (život na Marsu) svůj původ oddělený od pozemského života. Genetický kód je produkt vývoje na Zemi. Není důvod předpokládat, že by organizmy na Marsu používaly stejné aminokyseliny a stejný genetický kód jako pozemské". Profesor Jukes se proto domnívá, že případné mikroorganizmy z Marsu lze dnes v laboratoři odhalit a včas zneškodnit, ale hlavně, vývojové rozdíly mezi nimi a organizmy na Zemi vylučují podle něj jakoukoli možnost vzniku onemocnění. Takže "není žádné oprávnění k tomu, aby se peníze utrácely na karanténu vzorků z Marsu, aby se chránila Země. Prostředky na kosmický výzkum jsou dost malé a neměly by se vydávat na zbytečné aktivity."