Pavel Turnovský

Pavel Turnovský: DOMY HOROSKOPU - PROSTOR K POBÝVÁNÍ
Noc za nocí, den za dnem, otáčí se nad našimi hlavami nebeský mlýn. Noc za nocí, den za dnem tak smíme opětovně prožívat základní lidskou existenciální zkušenost, cyklický vztah mezi tmou, představující princip jednoty, a světlem, zastupujícím princip mnohosti.
Poměr světla a tmy není nikdy absolutní. Na noční obloze září bezpočet hvězd, odraženým slunečním světlem se zviditelňuje několik planet, a měsíc co měsíc tu proměňuje svoji tvář Luna. Ani v pravé poledne není převaha světla úplná. Většinu oblohy můžeme pozorovat vlastníma očima, pokud však pohlédneme do Slunce, a nemusí to být jen za pravého poledne, jsme oslněni jeho září. Za pravého poledne patříme v jednom místě nebes do tmy. Není tedy možné v reálném světě plně ztotožňovat světlo s objektivitou a tmu se subjektivitou. Nebo lépe, v reálném světě, a tedy i v našem vědomí není ani naprosto ryzí objektivity, ani naprosto ryzí subjektivity, vždy jsou spolu smíchány v nějakém poměru.
Za oblast, v níž symbolicky vládne objektivita, můžeme považovat horní hemisféru, která se rozkládá nad obzorem, ve vzduchu. Říši subjektivity pak představuje hemisféra opačná, dolní, která se rozkládá pod obzorem, pod zemí. Spojkou mezi světem objektivním a subjektivním je zemský povrch, jehož esencí je obzor, znázorňovaný v horoskopech horizontálou, spojnicí ascendentu s descendentem. Ascendent (AS) je bod na ekliptice (zdánlivé dráze Slunce), který právě v tom okamžiku a na tom místě vychází nad východní obzor. Je to průsečík východního obzoru s ekliptikou. Descendent (DS) je naopak bod ekliptiky, který zapadá za obzor západní, průsečík západního obzoru s ekliptikou. Ascendent ale nemůžeme zaměňovat s geografickým východem a ani descendent s geografickým západem; jsou totožné jen dvakrát denně. Po zbytek dne tančí ekliptika po větší či menší části obzoru. Ascendent může symbolizovat jen obecně směr východní, descendent směr západní.